Vycházky v dešti

"Purple rain, purple rain, ...", "I wanna know, have you ever seen the rain?" a la la la. Jo, jo, déšť je romantická záležitost. Hlavně za oknem, když si můžeme navléknout vlněné ponožky, uvařit si čaj a jen tak koukat, jak kapky stékají po okenních tabulkách. Občas se ale stane, že nás déšť zastihne venku na procházce se psem. Když se pohybujeme v blízkosti bydliště, vracíme se z procházky nebo jen tak venčíme kolem baráku, tak nás pár kapek vody asi nezabije. Pejska doma vysušíme a je to. Co ale v terénu? Dneska bych se s vámi chtěla podělit o to, jak s holkama chodíme v dešti.
Já déšť neberu jako brutální překážku pro procházku. Samozřejmě, když je bouřka, to je něco docela jiného. Nicméně, takový běžný deštík nás nikdy nezastavil. Já, jakožto vlk samotář, třeba i vítám, že venku nikoho nepotkám, protože se všichni schovávají před nepřízní počasí v teple svých domovů. Pokud jste na tom podobně jako já a deště se nezaleknete, zvažte ještě pár věcí, než vyjdete ze dveří.
První důležitá věc - berte ohled na svého pejska. Ne každé plemeno vodu miluje. Někteří pejsci nejsou do deště stavění a některá menší plemena si zaslouží pláštěnku anebo nevycházet vůbec, aby u nich nevznikly nějaké zdravotní problémy. Jiní psi se deště bojí. Ano, i takoví jsou. Neměli bychom tedy pejska zbytečně stresovat. Jestli si nemůžeme pomoct, vydejme se na vycházku i sami, bez pejska. I taková možnost existuje.
Já tedy s takovými případy zkušenosti nemám. Mám doma dva labradory, a kdo je též spolubydlící labradora, tak mi jistě dá za pravdu, že tohle plemeno opravdu dělá čest své pověsti. Původně tahali rybářské sítě. Mají malé plovací blánky mezi polštářky tlapek a lásku k vodě mají v povaze. Konkrétně moje holky jsou takoví blázni, že mi vlítnou do řeky i v lednu. Já naopak někdy řeším úplně opačný problém, než jak pejska dostat do vody - já se je snažím někdy odlákat od vody. Ne, že by se mi to nějak extra dařilo. Tedy, déšť pro moje děvčata nepředstavuje ani výzvu, ani překážku.
Druhá důležitá věc - nezastavujme se a nenechávejme pejska posedávat. Doporučuji dát si pozor na to, aby mokrý pejsek neposedával nebo dokonce nelehal! Ačkoliv máte třeba taky labradora nebo podobného milovníka vody, neznamená to, že nemůže mít třeba zánět močových cest. Nejjednodušší cestou, jak si jeden takový opatřit je nechat mokrého pejska posedávat nebo se zastavit v hospůdce či kavárničce na něco teplého k pití a pejsek si tam lehne pod stůl. Bacha na to, a pokud jste někde v terénu a víte, že budete na dlouhé trase, kdy můžete zmoknout, přibalte si do ruksaku něco málo pro pejska navíc. Pak na zastávce v hospůdce oceníte savou osušku nebo třeba i psí župánek. Dá se koupit online hned na několika psích webech. A co teprve pak řekne váš psí parťák! Ten vás za tuhle výbavičku bude zbožňovat ještě víc než obvykle. Osuška se vám taky šikne, až budete nastupovat do auta. Pejskovi zajistíte komfort a v autě nebudete mít zbytečný svinčík. Je celkem fajn mít nějakou erární v autě stabilně. Prostě pro případ, kdyby náhodou.
Třetí věc - jsme jen lidi a nejsme ze železa. I taková pěkná plánovaná procházka v dešti se může projevit na našem zdraví. Neměli bychom podcenit odpovídající oblečení a obuv. Máte doma dobré holínky? A co pláštěnku nebo kvalitní bundu? Aha, že vaše treckové boty jsou naimpregnované a jednu "mokrou" procházku v nich zvládnete? Nechci být skeptik, ale zažila jsem ten hnusný pocit, kdy mi propustila impregnace a co krok se mi mezi prsty uvnitř bot tvořily bubliny. Tolik jsem si v nich nesla vody! Raději si kupte lepší holínky. Opravdu si prokážete službu. Navíc, nejsnazší nachlazení získáme díky prochladnutí od nohou. Takže je dobré udělat něco i pro sebe a pro svoji pohodu, když už jsme zaopatřili pejska. Abych nezapomněla! Pokud jdete ven s batůžkem, natáhněte pláštěnku i na něj, ať si neutopíte třeba mobil.
Tolik moje postřehy a doporučení na deštivé procházky, ať už plánované nebo nečekané. Užijte si výlety s pejsky za každého počasí!