Vojenské pochody lze absolvovat i virtuálně

Rok 2025 je pro mě v mnoha směrech zlomový. Když pominu ten fakt, že mě čekají doktorské zkoušky, ze kterých mám občasné záchvaty paniky, přinesl mi letošní rok i mnohá překvapení, nečekaná dobrodružství a základ pro nové tradice. Tento článek je věnovaný vojenským pochodům, které může absolvovat, samozřejmě, i civilista a na konci ho čeká diplom s pamětní medailí. Jak to všechno začalo?
Mám kamaráda, který je u policie. Nebojte, nic jsem neprovedla. Zákony ctím a dodržuji. Po letech jsme si tak s kamarádem Kubou povídali a zmínil se o tom, že by chtěl absolvovat Pochod české státnosti. Vykulila jsem oči a čekala, že mi to dovysvětlí, protože můj nechápavý výraz asi mluvil za vše. No a začal vysvětlovat, co to je, proč to je a proč by mě to mohlo zajímat. Jak tak povídal, vzala jsem si k ruce mobil, nakopla internet a sledovala oficiální web pochodů (https://www.vojenskepochody.cz/uvodni-stranka/). K tomu bedlivě poslouchala. Když to shrnu, tak si vlastně udělám registraci, zaplatím startovné, ujdu klidně i virtuální trasu (tzn. kdekoliv v ČR) a dodám screenshoty z aplikace měřící počet kroků, délku trasy a čas. Pak už jen počkám na doručení diplomu a medaile. Sympatické! S virtuálními trasami si už dobře rozumím z virtuálních pochoďáků s Packou pro útulkáče a teď se přede mnou otevírá možnost vyjít na trasu a připomenout si významný den českého národa. Tak to se mi líbí.
Komunikace s organizátory byla bezproblémová. Poslala jsem registrační formulář (tabulku excel), kterou jsem si stáhla z oficiálního webu. Dostala jsem odpověď do 24 hodin. Uhradila jsem startovné a hned si plánovala trasu pochodu. První jsem šla vojenský pochod pro připomenutí Dne vítězství. Dokonce to dopadlo tak, že se ke mě přidal kamarád Rony. Slíbil, že si se mnou pochod zajde, tak ať naplánuji trasu Tišnovskem a vyrazíme. Pojala jsem to trochu pečlivě. Dlouho jsme se s Ronym neviděli, jsme kamarádi už roky a teď po nějaké době u příležitosti takového speciálního pochodu se zase potkáme. To chce mapu! A tak jsem využila svou trošku kreslířského talentu a namalovala dárkovou originální mapu naší trasy. Zároveň jsem chtěla, aby měl Rony něco na památku, protože on si registraci na pochod neudělal.


Trasa tišnovského pochodu no. 1 - 26 km (virtuální trasa vojenského pochodu) - Tišnov (nádraží) - Březina - Výrovka - Vokounova vyhlídka - Předklášteří (Porta Coeli) - kolem Dřínové podél Besénku do Lomničky - z Lomničky na Rejholec - směr Jamné - odbočka u vodárenského objektu - stezka Ráčka Železníčka - hradiště v Železném - dolů z hradiště na Růzckou stezku - Tišnov (ke hřbitovu) - naučnou stezkou Klucanina na rozhlednu - z rozhledny Klucanina na tišnovskou šibenici - zpět do Tišnova Cestou hrdelního práva - Tišnov (nádraží).
Podle mapy.cz jsem to malovala asi dvě hodiny a možná to není dokonalé, ale dala jsem do toho všechno, co se do toho vešlo. V sobotu 2.8. jsme se s Ronym potkali na tišnovském nádraží a vyrazili vstříc dobrodružství. Protože náš kraj zase tak dobře nezná, byl nadšený z vyhlídek (Výrovka, Vokounova vyhlídka), historické Porta Coeli v Předklášteří, okolí Květnice, hradiště v Železném, rozhledny Klucanina (dokonce šel i nahoru těch 133 schodů) a stezky hrdelního práva v Tišnově. Jak se tak na tu mapu díváte, asi tušíte, že jsem to naplánovala jako velké seznamování s nejdůležitějšími místy v okolí Tišnova. Trasa 26,5 km nám dala trochu zabrat. Navíc bylo pěkné srpnové teplíčko, takže jsme se doslova vykoupali ve vlastní šťávě a na konci cesty směrem k Humpolce měli i malé halucinace, kdy nám mraky na nebi připomínaly orla, jak loví myš. Dokázali jsme to! Vojenský pochod na počest Dne vítězství splněn a bylo to skvělý! První pamětní medaile je doma! Pochod české státnosti k uctění patrona českého národa sv. Václava jsem si na konci léta střihla sólo. Dala jsem trasu 20,5 km a splnila podmínky pro svou věkovou kategorii a získala tak druhou medaili.
Celkem pěkná legrace přišla ve chvíli, kdy jsem otevřela balíček s medailemi. Byla jsem tak nadšená tím provedením, že jsem hned musela poslat fotku Ronymu a pochlubit se. Přišla mi zpráva plná vzlyku, že tak krásnou medaili chce taky. Hned si vyřizoval registraci na pochody a vyzval mě, abych s ním šla další trasu. Tož, nejsem omáčka, jasně, že půjdu! A navíc mi chybí poslední pochod - Slavkovský.
Oba jsme si vytvořili registrace, já na Slavkov a Rony na Pochod české státnosti, domluvili datum a byla mi svěřena důvěra udělat další tišnovskou trasu.

Z jedné webové stránky se můžete proklikat na všechny tři pochody. Registraci na více pochodů posílejte jedním emailem pro urychlení a zjednodušení komunikace. Pokud nemáte turistický pas Vojchod, připiště to do emailu, aby vám ho mohli vystavit.
Trasa tišnovského pochodu no. 2 - 22 km (virtuální trasa Slavskovského pochodu) - Tišnov (nádraří) - Trmačov - Štěpánovice - žlutá značka směr Veselská lada - zastávka na Veselské ladě - část naučné stezky Josefa Uhra - zelená značka - Veselí rozcestí - zelená značka (po zastaveních křížové cesty) - Lomnice - zastávka v Lomnici na náměstí - modrá značka - údolím Besénku - Šerkovice - modrá značka - Lomnička - Rejholec - žlutá značka (Růzcká stezka) směr Tišnov - v Tišnově krátká návštěva Riegrovy ulice, kostel sv. Prokopa, farská zahrada, přes náměstí, ul. Jungmanova - návštěva ulice Koželužská (jednu dobu vedena jako nejužší ulice v ČR) - zpět k nádraží.
Hodně jsem se těšila. Naplánovala jsem trasu z Tišnova přes Trmačov do Štěpánovic, odtud po žluté značce na Veselskou ladu (chráněné území Svratecké hornatiny), kde jsou přímo dechberoucí výhledy. Dále do Veselí, po zelené do Lomnice. Lomnice je nádherný městys. Nachází se tu židovský hřbitov, barokní kostel, zámek, obora, dva přírodní parky a na náměstí kavárnička, kde jsme si dali kafe-pauzu. Z Lomnice pak údolím Besénku do Šerkovic po modré značce, dál do Lomničky, z Lomničky na Rejholec, Růzckou stezkou pak zpátky do Tišnova. 3.10.2025 jsme tak zdolali 22 km a došli si pro své pamětní medaile. Ale upřímně, ty medaile jsou jen třešinka na dortu, protože nic nenahradí ten zážitek, kdy se se starým dobrým kamarádem vydáte na turistiku, strávíte den povídáním i vzpomínáním, vtipkováním o našem "pokročilém" věku a návštěvou krásných míst, kde obdivujete krásy přírody i architektury. Navíc jsme diskutovali i o české historii, když jsme tak šli lesem, polem, cestou necestou a opravdu jsme si připomínali ty významné české sváteční dny. Vřele doporučuji všem, kdo se nebojí trochu bolavých nohou na druhý den. U mě to vždycky spraví alpa - stálice české kosmetiky, jak by řekl můj táta.
A tak vznikla moje nová tradice se začátkem v roce 2025. Příští rok se opět chystám ujít všechny tři pochody. Asi zase virtuální trasy, abych si sama mohla naplánovat trasu v zajímavých lokalitách ČR. Letos jsem to pojala docela domácky, v okolí Tišnova. Uvidíme, kam mě pohorky zanesou příští rok. V naší malé, ale krásné republice je toho totiž spousty co objevovat!
A na závěr musím napsat poděkování.
Děkuji kamarádovi Kubovi za inspiraci a za to, že mě k těmto pochodům přivedl. Děkuji svému manželovi, který mi v mé bláznivé lásce k turistice fandí. Děkuji kamarádovi Ronymu, že se mnou už dva pochody absolvoval. Díky moc!
A co vy? Inspirovali jste se? Půjdete také nějaký ten vojenský pochod? Doufám, že ano! A taky, že si odnesete krásný zážitek!
Užitečné odkazy:
Oficiální stránka vojenských pochodů - https://www.vojenskepochody.cz/uvodni-stranka/
Pochod české státnosti - https://www.pochody.eu/cs/domu/
Slavkovský pochod - https://vojchod.cz/