Psovod je vždy připraven

Chodím, tedy jsem chodec. Vodím psa, tedy jsem psovod. Tyto dvě role, které na sebe bereme, když vyrážíme se svým čtyřnohým parťákem na trasu s sebou přináší i jisté povinnosti a nezbytnosti, které bychom měli mít s sebou, aby náš výlet neměl chybu. Co s sebou běžně tahám v ruksaku?

Vybavení na procházky se psy se liší vlivem počasí, délky trasy, cíle výletu. Nějaké věci by ale náš ruksak opouštět neměly. Co tedy pravidelně nosit s sebou pro pohodlné cestování své i svých parťáků?

Stabilně nosím v ruksaku kapesníčky, sáčky (víte, na co), nějaký drobný pamlsek pro psy, kapesní nožík, malou lékárničku, repelent, skládací misku, láhev s vodou, nějaké oříšky nebo oříškovou tyčinku, turistikou mapu, "drobničku", náhradní vodítko, pláštěnku, košík. A proč to všechno nosím? 

Kapesníčky se hodí vždycky! Kdo jste alergici, chápete. Hodí se ale i na otření odřenin vašich i vašeho pejska, pokud teče trocha krve. Zároveň je můžete využít, když vám něco spadne do oka. Nedávno jedna zmatená muška vypálila plnou rychlostí do mého oka a tam se utopila. Bolest to byla nepěkná a nenapadlo mě nic lepšího, než si rukou sáhnout do oka a snažit se ji dostat ven. Přátelé, to byla ale blbost! V ruce jsem před tím měla vodítko a taky jsem holkám dávala pamlsky, takže ruku jsem neměla dokonale čistou. Nanesla jsem si do oka ještě víc bordelu, než tam nadělala ona potřefená muška. Hlavně, že ty kapesníčky jsem měla v ruksaku, že? 

Lékárnička, kterou si nosím je mini verze, ale mnohdy dosti užitečná. Mám v ní dezinfekci, předstříhané náplasti, jeden menší obvaz, pro sebe analgetikum (bolesti hlavy občas potrápí), pinzetu na klíšťata. Stabilně také nosím u sebe repelent. Klíšťata se nám nějak namnožila a na návštěvu domů si je nosit opravdu nemusím. Vaše lékárnička může být, samozřejmě, obsáhlejší. Já si nosím jen absolutně základní věci, ale nezapomeňte na svoje léky (nebo léky svého pejska), pokud nějaké potřebujete a berete je pravidelně! 

Na co mi je v ruksaku nožík? Nejen na svačinu! Občas se stane, že náplasti nemám předem nastříhané, a tak je dobré mít u sebe ostrý předmět. V podzimním období po cestě mohu najít  houby. Nožík se mi hodí i na bylinky. Když se nedaří rostlinku šetrně utrhnout, tak to nervu i s kořeny, ale elegantně uříznu tak, abych bylinku nezničila. 

Skládací cestovní miska pro pejsky je nutnost, zejména na delších trasách nebo v méně známém terénu. Když nevím, kdy dojdeme k vodě, kde najdeme nějakou pěknou říčku, aby se holky napily, mám u sebe vždycky láhev s vodou a jejich mističku. Pro sebe si beru také nějaké pití. Psa domů nedovedete, když sami zkolabujete horkem. 

Oříšky nebo oříšková tyčinka - to je moje záchrana v případě, že jsem si nedala dostatečně velkou snídani. Je dobré mít u sebe něco na zakousnutí. Tělo potřebuje dodat energii než se dostanete k hospůdce nebo kavárně. Čokoládu a čokoládové tyčinky hodnotím jako nepraktické, jelikož jsem si jednou takovou tyčinku vzala do ruksaku a ačkoliv nebylo příliš teplo, rozmazala se mi v kapsičce ruksaku a čistit to pak byl očistec. 

Klasická papírová turistická mapa, to je věc! Stane se mi, že si ji zapomenu doma a to je pak dobrodružství! Moje holky by vyprávěly, kdyby mohly mluvit! Někdo se mi nedávno smál, že jsem staromódní, když jsem věrná papírové mapě. Opravdu je to ale skvělá věc. Zvlášť, když jste dobrodruh, jako já. Někdy se ale taky stane, že člověk prostě omylem zakufruje a jako naschvál nikde není signál. To je nám potom ten chytrý telefon pěkně na nic. Papírová mapa to jistí! Doporučuju pořídit a nezapomínat doma.

Možná se ptáte, co to má být ta "drobnička". Tímhle roztomilým slovem nazývám malinkou peněženku, ve které nosím nějakou hotovost a drobné. Přijde vhod, když dostanete chuť na něco malého na výletě, chcete si koupit malý suvenýr, anebo vám zachrání krk, když se počasí náhle pokazí, přijde třeba bouřka a vy běžíte s pejskem na autobus. S hromadnou dopravou pak souvisí košík. Ten je nutností, jestli nemáte tedy zálibu v placení pokut. Pejsek jakékoliv velikosti by měl mít košík v základní výbavě. Nespoléhejte na to, že jedete jenom jednu zastávku nebo že to s průvodčím ve vlaku, popř. řidičem autobusu "ukecáte". Za tu pokutu to nestojí.

Náhradní vodítko se mi už také na cestách hodilo. Není příliš pravděpodobné, že by se člověku vodítko poškodilo nebo přetrhlo, pokud nezažilo Františka Josefa. Může se ale stát hloupá náhoda. Mně se jednou podařilo zapomenout vodítko na lavičce a pak jsem se kilometr a půl vracela. Od té doby mám jedno vodítko navíc vždy u sebe. Jinak si na to dávám pozor a snažím se vodítko nikde nenechat, pochopitelně. 

Pláštěnku nenosím pro pejsky, ale pro sebe. Jsem vytrénovaná z rodné Vysočiny a proměnlivé počasí mě nezaskočí. Mám vždy po ruce svůj elegantní zelený hábit, do kterého se před nepřízní počasí mohu zabalit i s ruksakem a pokračovat v cestě. Labradorům jakožto vodním psům déšť nevadí a ještě se jim líbí, jak v pláštěnce připomínám permoníka. 

A co vy? Nosíte s sebou také nějakou stabilní výbavičku nebo KPZku?