Něco pro milovníky rozhleden! Zvu vás zase za barák, tentokrát na druhý kopec - Klucaninu. Tam totiž najdete stejnojmennou rozhlednu, která nabízí výhledy, až z toho přechází zrak.

Naši dnešní trasu zahájíme v Tišnově na náměstí a vydáme se směrem ke hřbitovu (směr Železné). Tam si můžete odložit své vozidlo, pokud nejste zdejší nebo jste nepřijeli vlakem. Parkování je tu pohodlné a místa všude dost. Většinou právě na tomhle parkovišti svoláváme sraz, když s partou vyrážíme na rozhlednu - prostě "sejdeme se na hřbitově".

Odtud se chodec snadno napojí na turistickou značku a už si to štráduje na kopec. Cesta na rozhlednu je zároveň naučná stezka. Mladší turisty zaujmou dřevěné malované tabule, kde se dozví něco o přírodě a ještě mohou plnit jednoduché úkoly (třeba nasbírat pár šišek, najít pět listů nebo žaludů). Stoupání není strmé. K rozhledně vede pěkná široká stezka a snadno zde projede i kočárek. Rozhledna je asi v polovině kopce, vyjít si k ní tedy představuje takový pohodový výletík pro celou rodinu. 

Kdo jste na tom podobně jako já a nemáte moc rádi takové ty železné rozhledny, kdy si vidíte skrze děrované schůzky pod nohy, tak určitě oceníte, že Klucanina je rozhledna zděná. Původně tady ale stála dřevěná stavba. Podle toho, co jsem se dočetla tu rozhledna stála už dávno v 1. polovině 20. století. Dřevěná stavba ale chátrala, pak byla nepřístupná a pak se zřítila. Z původní rozhledny zůstaly jen kamenné základy, na kterých byla vybudovaná rozhledna nová, dnešní zděná stavba. Tolik chvilka historie, pro zajímavost.

Abyste se dostali nahoru, musíte zdolat 133 schodů. Nahoře můžete rozhlednu obcházet, protože kolem dokola je ochoz. Výhledy si tedy užijete na všechny světové strany! Kdo se bojí výšek a ani zděná rozhledna ho nepřesvědčí, tak se může uvelebit na dřevěném posezení u rozhledny. Je tam pár pěkných dřevěných tabulí plných zajímavostí. A abych nezapomněla, je tu i odpadkový koš, tak se ho nebojte po dopití a dojedení svačiny použít. (Neumíte si představit kolik pytlů odpadků tišnovští dobrovolníci na jaře nanosí z lesa do kontejnerů.) 

Kdo by ještě neměl dost a chtěl jít ještě dál, z rozhledny může pokračovat na vrchol Klucaniny. Po značce nejprve dojdete k dalšímu dřevěnému posezení a prosbě lesa. Cože to je? Prosba lesa je kamenný obelisk s textem-vzkazem, kterým nás les prosí, abychom si uvědomili, co všechno nám příroda dává. Krásně psaný text, vytesaný do kamene, vyzývá k zamyšlení a je příjemné si u obelisku chvíli v tichosti posedět. Cesta pak chodce vede na samý vrchol, kde se nachází pomníček s křížem. Sestup z Klucaniny není náročný. Stezky tu nejsou kamenité jako na Květnici. Jsou to spíše příjemné lesní cesty, ale zase, na žabky bych to úplně neviděla.

Stejně jako tomu bylo v článku o Květnici, i tentokrát nabídnu ještě návštěvu historického místa. Tišnovská šibenice sice není na seznamu UNESCO jako Porta Coeli v Předkláštěří, ale je to jednoznačně místo zajímavé, s tajemnou atmosférou. Jak budete sestupovat pomalu dolů z vrcholu kopce, objeví se u cesty velký kamenný pomník a u děj žulová deska s nápisem "Cesta hrdelního práva" a na ní mapka s vyznačenými body (hříchy). Uděláte pár kroků doprava od tohoto pomníku a hned jste Na Spravedlnosti u tišnovské šibenice. Je zde tabule s detailním popisem historických událostí, jak město Tišnov dostalo právo vykonávat trest smrti, jak se tu prováděl a kdy se provádět přestal. Zaujme vás jistě Kaple Smíření, kde se můžete i pomodlit, jestli je libo. Naproti kapli pak uvidíte odhalené základy šibenice, kterou zde objevili archeologové z brněnské Masarykovy univerzity v r. 2014 (jestli se nemýlím). Je to místo vskutku jedinečné. Když se tu na chvíli posadíte, ucítíte jeho zvláštní atmosféru. (Pro detaily o historii a nálezu tišnovské šibenice doporučuji navštívit oficiální web města Tišnova.)

Od šibenice se pak dostanete do Tišnova sestupem z kopce po turistické značce. Napojíte se na cyklostezku a už více méně městem pokračujete stezkou hrdelního práva, akorát v opačném směru. Ten odsouzený to šel od radnice na kopec. Po cestě potkáte další kamenné památníky, na kterých je vždy napsán hřích v češtině a v latině (když kamenný památník obejdete, z druhé strany je zapsána cnost - opět česky a latinsky). Až projdete všech sedm smrtelných hříchů, dostanete se na ulici Brněnská, projdete kolem budovy kina a jste u radnice, kde stojí začátek této stezky u prvního smrtelného hříchu - pýcha. 

Poutníka jistě zláká nějaká místní občerstvovací stanice v podobně hospůdky nebo kavárničky. Abyste se dostali zpět ke svému zaparkovanému vozidlu, stačí projít městem z náměstí do mírného kopečku a jste zase "na hřbitově". 

Ano, uznávám, začalo na to tak romanticky, když pomineme parkování u hřbitova, tak naučná stezka, rozhledna a výhledy do krajiny a pak najednou šibenice, tresty smrti, sedm smrtelných hříchů a na to si dáme kafe. Nenechte se ale klamat, výlet je to vskutku krásný a ten historický přesah je jen třešinka na pomyslném "kapkejku". Historická část této cesty se také dá vynechat, pokud nemáte zájem o větší okružní trasu. Pro krátkou vycházku můžete zvolit variantu: vyjít k rozhledně, užít si výhledy, stejnou cestou se vrátit zpět. 

Ať už kratší nebo delší, ať je váš výlet vydařený a nezapomeňte si udělat na rozhledně fotku na památku.

Užitečné odkazy - rozhledna Klucanina:

https://www.tisnov.cz/klucanina/d-1186 

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/rozhledna-klucanina-v-tisnove